blabla bla bla zabili sme KT,dvoch zlych drakov, jedneho cerveneho a druheho modreho, blabla bla nas posledny ciel je dracik aj s troma kamaratmi naraz blabla ;p

Tak a je to tu. Ako som predpovedal po našom slávnom kille Brutalusa. Zastavili sme Kil Jaedena pri snahe zlikvidovať Azeroth raz a navždy. Je pravda, že ťažko možno tento kill pripísať veľkému skillu. Nerfbat "hitted us pretty hard" ako sa hovorí takže sme sa cez zvyšok Sunwellu prelúskali celkom rýchlo. Nuž nemožno však poprieť že napriek všetkému posledný boss, ktorého nám TBC ponúklo vyžaduje trošku skillu a sme sa na ňom aj pekne potrápili. Jeden pekný nedeľný večer keď to vyzeralo biedne, a to tak že ani nebude dosť ľudí na Black Temple a veľa ľudí, ktorí mali ísť swp sa sťažovali na strašnú bolesť hlavy. Raid sa nejak zložil bez ideálneho setupu a nášho dragon mastera Čouza. Po dvoch dosť zlých wipoch potom ako to náš nový dragon controller celkom statočne posral, sme mali ešte dva trošku smolné pokusy. No a na ten posledný pokus ľahol takmer ukážkovo. Za zmätky keď umrela veľká časť ľudí zhruba na 3 percentách môže zas náš pro dragon controller, ktorý trosšku poplietol ohlásenie darkness. Celý kill je krásne frapsnutý Modroočkom. V sekcii General Info Videopožičovňa si ho môžte sosnúť. Takže Game Over? Pre zatiaľ áno uvidíme čo si na nás WoTLK pripraví.

"Brutallus".Ťažko povedať, či je tento bosík hodný tohto mena. Fakt však je, že som bol zo začiatku trochu skeptický pametám si ako sa progressoval v iných guildách a bola to celkom drina. Avšak pre nás to nebolo nič katastrofálne progressovali sme ho dokopy len 3 dni. Aj to nie full raid times. V nedeľu nás trošku škreli tie 4% ale unavenosť bola už badateľná tak sme si nechali náš "Kill-Shot" na druhý deň. Po pár pokusoch a jednom nešťastnom na 1% kde chýbalo veľmi málo sme mali krásne čisté zabitie. Fight sám o sebe trval 5min 58 sekúnd čiže sme ho uknčili s obidvoma tankami nažive. Aj mnohé guildy čo ho farmia by sa za to nemuseli hambiť. Pomaličky ale isto sa približujeme k nášmu osudu, ktorým je navždy zbaviť Azeroth hrozby Plamenej Légie. Kil'Jaeden ako posledný s veľkých démonov chce navždy zničiť náš svet. To mu však neprejde. Pokiaľ sme tu my Brave Hearts.

Nadpis hovorí za všetko. Od smolného wipu na 2% ubehli viac ako 4 mesiace. Za tento čas sme prežili veľmi veľa: gquity, skoro disband guildy, spoločné raidovanie s Vulture, reborn BH, opäť gquity, progressovanie BT + MH, .... . Boli to dynamické časy, ktoré nám našťastie viac dali ako vzali. Takže gratulujem celej guilde k úspechu a dúfam, že nám to pôjde rovnako dobre aj naďalej.

po porazce councilu jsem pevne veril ze jsme na Illidana pripraveni. Byli jsme. Vse jsme znali, vedeli jsme co si na nas prichystal i cim muze prekvapit. Vedeli jsme a byli jsme pripraveni. Bohuzel jen teoreticky. Nikdo z nasi druziny jej nikdy nevidel, nemeli jsme zadne zkusenosti a tak vse co jsme znali byli jen davne legendy vypravene ve strachu a septem u taborovych ohnu. Svobodne narody Outlandu v nas verili, nesmeli jsme je zklamat. Museli jsme ze sebe vydat to nejlepsi co umime, vime a co jsme se v temnem chramu naucili. Vteriny pred zacatkem bojem byli nekonecne. Illidan nas privital posmesky, pochopil ze Akama nam celou dobu pomahal. Bylo nad slunce jasne, ze nejvysi plosina chramu bude dejistem smrtelne bitvy. Neni uniku pro nikoho, ani pro Akamu, ani pro Illidana, ale ani nas 25 poslednich statecnych nema kam ustoupit a doplnit silu. Posledni bitva, ta nejposlednejsi ze vsech byla pred nami. Prvni se do samotneho boje vrhl Akama. Epicky souboj zacal. Nas hlavni valecnik zahy upoutal Illidanovu pozornost, takze nam mohl jit Akama kryt zada. Prvnich nekolik minut bylo pomerne snadnych. Hlavni prekvapeni nas teprve cekalo. Po te co se odpoutal od zeme a vrhl na nas ohnive demony ze svych zahnutych cepeli, jsme meli co delat abychom se dokazali vubec zorientovat ve smesi plamenu, ohnivych strel, smrtelnych paprsku, ci demonskemu bombardovani. Tato cast souboje byla pro nas tezkou zkouskou. Hlavne pro dva z nas, kteri se obetovali a svadeli souboj s demony tvari v tvar, tak abychom my byli usetreni jejich pohledu. Zvlastne nas druid dost casto podlehl modremu ohnivemu paprsku samotneho Illidana a byl z toho vzdy pekny maler. Pres vsechny obtize jsme se probojovali do faze kdy Illidan menil svou normalni podobu a ukazal nam sve druhe ja. Jeho demon forma byla desiva. Nikdo nesmel k nemu a zaroven jsme nesmeli k sobe navzajem. Kazdy se ocitl osamote se svymi myslenkami, obavami a strachem. Nekolik z nas padlo, zacinalo to vypadat beznadejne a presto ze zivot z Illidana vyprchaval i my jsme byli extremne vycerpani a nase rady proridly. Navic vytahl na nas posledni ze svych zbrani. Vsechny prezivsi uveznil do temneho oblaku, ktery nam znemoznoval pohyb. Byli jsme az prilis snadnym cilem. Ztraceni a zrazeni. A pak se stal ten zazrak. Zazrak v ktery malokdo doufal. Nase smysly omamil lahodny elfi hlas. Prisla Maiev Shadowsong osobne. "Zradil jsi uz i principy feroveho boje, za to budes potrestan !!! " Okovy se roztristily a my byli volni. Prichod takove bytosti z legend nam vsem dodal obrovskou odvahu. Z poslednich sil jsme se vrhli do posledni faze bitvy. Zbylo nas stezi 13. Drzeli jsme se statecne a Illidana nam vydatne pomahala zabit Maiev. Jeji demonske pasti sehrali klicovou ulohu. Ke konci jsme ho uz rvali holyma rukama na kusy. Musi umrit, neni jine cesty. A pak prichazi hrobove ticho. Posledni vteriny jeho zivota tise uplynuly a on tu lezi. A presto neprosi o milost. Poslednich ani ne 5 dobrodruhu, kteri jeste ziji snad jen silou vule zasazuji Illidanovi smrtelny uder. Posledni zijici demon umira. Ten jenz kdysi slibil ze bude demony lovit a pak jim podlehl. Ten jez zradil vsechny kolem sebe lezi u nasich nohou. Je dobojovano. Ti kteri prezili v tichosti poklekavaji. Nikdo nema silu na vitezny pokrik ani na oplakavani padlych. Parta dobrodruhu, kteri jeste pred 5ti mesici olupovali pocestne, nemeli zadnou budoucnost, potloukali se kolem a jejich kmen byl v rozpadu dokazala nemozne. Za 5 mesicu takrka spanile jizdy, kdy se vsichni sjednotili a vydali ze sebe maximum vse dokazali. Probojovali se az k samotnemu Illidanovi a po 3 dnech tezkych boju jej skolili. Dokazali to, ze jejich kmen je ted respektovany, uznavany a obavany. A ti kdo by se jim postavili poznaji jak tvrde umi uderit. Neni zivych nepratel. Jsou vsichni mrtvi, nebo zahnani za hranice naseho sveta. Prisel mir. Uvidime jak dlouho nam vydrzi...

Probijeni se temnym chramem neni zadny med. O tom by mohl vypravet nejeden ucastnik vecernich party, kterych se pravidelne od rijna ucastnime. Skupinka dobrodruhu uz davno jede na rezervni baterie, jsme hnani kupredu jiz jen vidinou brzkeho konce. Oci vsech svobodnych narodu Outlandu se na nas upiraji a my na svych bedrech citime tu obrovskou zodpovednost, kterou jsme svym tazenim na sebe prevzali. Jsme blizko, jiz jen posledni strazce hlida Illidana. Jiz jen posledni z jeho vernych nam stoji v ceste k nehynouci slave, nebo vecne zahube. Puvodne jsme councilory poradne podcenili, mluvili jsme o nich jen jako o odpadu. Prekvapili nas a rozhodne nam nic nedali zadarmo. Jakmile slunce zapadlo, vyuzili jsme milosrdne tmy a proplizili se az ke vsem 4 councilorum na dohled. Rozdelili jsme se. Leve kridlo drzelo na uzde Verase - hlavniho vrahouna, ktery byl schopen ve vterine zabit kohokoliv kdo si nechranil zada. Stred ovladlo nase kouzelnicke trio spolu s nasim nejmladsim a nekdy prilis horlivym zlodejem. Drzeli pekne pod tlakem maga Zerevora a knezku Malande. Tlak na stred byl velmi dulezity, bez nej by byl paladin Gathios takrka nesmrtelny. Jakmile jsme dostali Gathiose pod kontrolu a dostatecne jej drzeli v pohybu meli jsme velkou sanci jej dostat na kolena. Knezka se jej nekolikrat pokusila zachranit lecivym kouzlem, ale nas stred ji nedal sanci. Vsichni 4 councilori se snazili co mohli, nekolikrat se pokusili soustredit na jedineho dobrodruha najednou a ve vterine jej zabit, ale vyborna prace nasich shamanu jejich plany pokazde zhatila. Pri perfektni koordinaci vsech 25ti zucastnenych se council podrobil nasi vuli. Byli porazeni a pred nami zustal jen jediny nepokoreny protivnik. Svou silou, vlastnostmi a zakernosti nema konkurenta. A my jsme na nej pripraveni...

Po posledni velke bitve s trojhlavou pozirackou dusi se pred nami otevrela ohromna vrata. Vsichni jsme chapali ze konecne mame pristupne posledni kridlo tajmenho Cerneho Chramu. JEHO uz chrani jen dva jeho hlavni strazci. Prvnim z nich je Mother Shahraz. Co by to bylo za dobrodruhy, zlodeje, rvace a nositele bozich slov, kdyby nechteli po vsi te krvi a narku umirajicich zakusit trosku rozkose. Harem, ktery mu hlida Matka vsech kurev a devek, ktere se daji v outlandu sehnat, vypadal vskutku prenadherne. Mnozstvi fontan, rohozi, jidla, lavicek a vabnym hlasem spivajici "obyvatelky" zvalo k odpocinku. Kazdy z nas by rad odhodil zbroj, odlozil sekeru a v klidu a miru se nechal hyckat a rozmazlovat. Stejne jako kdysi bajny Odyseus jsme malem podlehli vabeni rozkose. Nekteri meli velky problem opustit tato prenadherna mista. Jeden z nasich kouzelniku vymyslel ruzne triky jak zustat, velmi casto predstiral smrt. Byli jsme vsak bdeli a vzdy ho vcas zachranili. Jakmile jsme vyvazli z teto smrtelne pasti, stanula pred nami ona. Vetsi nez dva taureni nad sebou. Nekolik rukou s ostrymi brity a divoce vlajici vlasy davali tusit ze tady rozkos rozhodne nenajdeme. Po kratke porade nacelniku jsme se prevlekli do specialnich odevu a pripravili se do bitvy. Nasi tri hlavni valecnici dostavali pekny tafky a do nasi particky valecniku to taky pekne litalo. Nenechala na nas nit suchou. Uporne jsme hledali nejlepsi taktiku, ktera by nam nejlepe vyhovovala. Po tvrdych bojich trvajicich pres 2 hodiny, jsme uspesne pokorili tuto divozenku. Obrovsky uspech, ktery cekal malokdo. Mother Shahraz umrela ten samy den jako Soul Esence. A ON-Demon Hunter, ktery prisel o predposledniho sveho strazce o sobe dava cimdal vice vedet. Hodne clenu nasi vypravy miva tezke sny, plne zhnoucich ornamentu, nekteri ve snu prijdou o zrak, ktery jim vypali jediny pohled do oci pekelneho demona. Jsme blizko a zaroven citime ze musime ujit jeste obrovsky kus cesty...

Mnoho dobrodruhu pred nami zkusilo nemozne. Vstoupit do Cerneho Chramu a vratit se v poradku zpet. Mnoho z nich se nevratilo. Kde je jejich konec? Kam zmizeli? kde jsou jejich nebohe duse? Vse jsme se meli brzo dozvedet. Reliquary of Souls. Duse uveznenych valecniku, dobrodruhu a blaznu, kteri se pokusili postavit se temnemu panovi. Narek davno mrtvych by mnohe vystrasil a zbabeli by davno prchli. Pro nas existovaly dve varianty, podlehnout a pripojit se k tisicum padlych v mrazivych a odlehlych koutech chramu, nebo zvitezit a vysvobodit duse nestastniku pred nami. Priprava byla vskutku impozantni, navarili jsme si vsechny mozne i nemozne lektvary, ktere nas meli ochranit nejen pred samotnym bojem, ale ktere meli hlavne ochranit nase duse. Novinkou v nasem tazeni byl i nazelenaly kotlik, ktery nam vsem zvysil odolnost proti samotne podstate prirody, kterou na nas sesilal nepritel v samotne posledni fazi souboje. Plni odvahy jsme se vrhnuli na nestvuru reprezentovanou tremi tvaremi. Tvare patrili jiste tem nejlepsim valecnikum. Prvni musel byt nejaky padly paladin, protoze presne vedel jake jsou magicke cesty leceni a dokazal nam zabranit lecit sami sebe. Druha tvar musel byt padly kouzelnik, jeho caste pokusy zakouzlit cosi nepekneho na naseho hlavniho obrnence ztroskotavali na uspesne spolupraci dvou pritomnych zlodeju/padouchu. Treti tvar uz vypadal znacne rozezlena. Nedokazu si predstavit komu puvodne patrila, ovladala skolu stinove magive a nekolik nepeknych triku s magii prirody. Umim si predstavit ze to byl padly druid, ktery se nechal zkorumpovat stiny a temnotou. Vydzreli jsme, vsechny taktiky a uskoky vsech tri tvari jsme vcas odhalili a dokazali si s nimi poradit. Reliquary of Souls padla, nase spanila jizda Cernym Chramem pokracuje. I my uz tusime ze nas kdosi sleduje...

Vzdalene huceni v nas vyvolavalo obavy ze strom zivota padne. Po te co jsme pomohli Lady Pouldrome a Thralovi ustoupit a zachranit co se da, jsme v elfi zakladne narazili na obavaneho Archimonda jak se snazi dokoncit svuj dabelsky plan. Pokud by se mu podarilo dokoncit korupci, byli bychom ztraceni. Cekal nas vskutku epicky souboj. U stromu stojici Archimonde a zpovzdali cekajici skupina 25ti lidi odhodlanych polozit i vlastni zivot. Po kratke takticke priprave jsme se jak kamena lavina vrhli z maleho navrsi vstric jasne smrti :-) Archimond si s nezkusenymi dobrodruhy hrave poradil a hodne nas trapil. Vlna za vlnou se rozbijeli a chvilemi se zdalo ze se nam snad i smeje. Nekolik nadejnych a i smolnych wipe na 30-50% davali tusit ze jsme na dobre ceste. Kdyz jsme po 4 hodinach sedeli jiz notne znaveni bojem, rekli jsme si ze tohle neni mozne, ze musime obetovat vskutku vse. Pri poslednim pokusu vecera, i presto ze nam umreli celkem 4 lide a cely raid se tak musel potykat s 4mi pokusy Archimonda nas ve vterine vsechny pobit jsme se v euforii priblizili magice hranici 20%. V tu chvili se na kopcich nad udolim objevili elfove aby si i oni vychutnali hrdinsky boj za zachranu Stromu zivota. Od 20% procent jakoby se zastavil cas, vse kolem bylo rozmazane, po celem raidu naskakovali ohnivi elementalove, bloodlusty, trinkety a vsichni zabrali na maximum. 9% a Archimond citi ze se blizi jeho konec, vrhnul se ke stromu a vsechnu svou energii upjal na zniceni posvatne elfi modly. V tu chvili udelal velkou chybu, s nechranenymi zady uz byl jeho osud zpeceten. S obrovskou rezervou jsme jej zabili a jeho smrtelny krik jeste dlouho znel udolim. Strom zivota byl zachranen, mnoho zivotu bylo zmareno, ale konecny vysledek je ze Mount Hyjal je v nasich rukou! Brave Hearts dokazali nemozne. Prni vecer na Tier6 bosovi, celkem 24 pokusu a pri killu 4 mrtvi lide, neuveritelny pribeh v Hyjalu je uzavren a my se ted muzeme ubirat uz jen jednim smerem! A ON o nas vi...

Tenhle pan, nebo spise pekne opancerovanej orc uz byl sakra vyzva. Bos neni zadne paratko, jeho HP pres 4 miliony, ability co prazej do raidu brutalni dmg a jeho hity do tanku nam dali sakra zabrat. Setup jsme museli zvolit opravdu peclive. Tento fight hodne proveril nase healery. Vcera jsme na nem dali 2-3 cvicne pokusy abychom vedeli co a jak a nasledujici vecer jsme se na nej vrhli. Daval nam poradne zabrat, ale nekolik smolnych wipe na 30%, 8% a pak na 3% davali tusit ze musime vydrzet a dame ho. A skutecne v pul dvanacte vecer, pri naprosto ukazkovem a bezchybnem pokusu, kdyz umrel jen jeden jediny clothak, jsme jej s velkou rezervou do enrage skolili. Hodne lidi si poslednich par vterin zapasu ani nepamatuje a nekteri se priznali ze palili kouzla systememe hrani na klavir :-). Stare dobre casy skvelych a famoznich zazitku z opravdu tezkych first killu se vraceji. Skvela prace, mame hotovou 1/2 BT !!!

Teron uz nebyl tak lehky jako treba Shade of Akama, ktery umira do 42s od pulu. Tenhle bosik s 4mi miliony HP uz byl tvrdsi orisek. Prisli jsme na nej ve velmi dobre nalade, po zajimavem trashi jsme pred nim stanuli ocekavajic co si pro nas pripravil. S nejakym dmg do raidu si na nas neprisel, ale kdyz nam zacal na smrt posilat jednoho raidare za druhym a po raidu zacali pobihat constructi, bylo nam jasne ze je potreba zabijeni constructu poradne nacvicit. Po peclivem a trpelivem treninku, zmene tankovaci pozice teron kolem 11 hodiny nocni padl. Loot je sice nic moc, ale vsichni uz se tesime az se prokouseme k setovkam, ktery za to stojej.

po poradnych pripravach, dodelavani preq a vseho mozneho jsme se vypravili na prvni ostrou vypravu do BT. Akama a jeho spolecnici nam prorazili bocni pruchod do spodnich pater a vyrazili jsme. Ilidian evidentne o nasem planu vedel a tak nam do cesty postavil prvniho bose, High Warlord Naj'entus strazil pruchod na namesti k vstupni brane. Po nekolika pokusech zkoordinovat utok na nej, jsme zaznamenali uspech a Warlord Najentus padl.

mriz se otevrela a mohli jsme se vrhnout na oblehani hlavni brany vedouci do Black Templu. Po snadnem zdolani pechoty a dracich jezdcu jsme stanuli pred ohnivym elementalem Supremus nam zprvnu trosku strachu nahnal, kdyz nam zabil hned pri pulu odvazneho Koczaka, ktery se priliz vzdalil od nasich zaloh (no utekl healerum mno :-D), presto jsme vydrzeli a pres par mrtvych jsme dokazali Suprema skolit na prvni pull. Vyborna prace

Hlavni brana do BT se otevrela a s plnou paradou jsme se vrhnuli dovnitr, pres Akamovi pomocniky jsme se teleportovali dovnitr a po zdolani prekvapenych obrancu jsme vyrazili abychom konecne osvobodili prvniho pomocnika pri boji proti Ilidianovi. Shade of Akama nebyl pro nas zurivce zadny velky problem, trosku nam pomohli bohove na ktery stejne verime jen naoko a bosik padl za neuveritelnych 55s. (proste se nam shade bugnul a byl bez adu :-D). Timto nas prvni najezd na Black Templ skoncil. Je jasne ze Ilidian asi nyni na nas vrhne tezsi kalibr a tak uz se vsichni tesime na Teron Gorefienda.

Hordacka baze porad neni v bezpeci, ubranili jsme ji sice pred prvni vlnou najezdniku, ale cekala nas zkouska ohnem. Azgalor vskutku dostal sve povesti a vrhnul na nas vsechny zalohy co mel. Vlny trashe byli doslova ubijejici, po trech nezdarenych pokusech odvratit zkazu zakladny a smrt Thralla jsme zaznamenali uspech. Po perfektni koordinaci vsech 25ti lidí jsme s vydatnou pomoci NPC obrancu zdolali dracka Azgalora a cesta k Archimondovi se nam otevrela. Prvni Tier 6 rukavice putovali natesencum a my jsme uzavreli dalsi etapu MH. Posledni bosik Archimonde je uz uplne neco jineho a brzy bude doufam lezet u nasich nohou.

Podarilo se nam ustoupit do hordacke zakladny, po domluve s thrallem a slozeni slibu ze vynalozime vsechno usili na obranu zakladny jsme se vrhli do boje. Masy undeadu uz nebyli vubec jednoduche. Museli jsme vynalozit hodne usili a hodne nas padlo nez jsme dokazali najit vhodnou strategii k obrane. Pak prisel okamzik pravdy, po vycerpavajici obrane hlavni brany a vypadu do tyla na letajici nestvury prisel sam Kazrogal. Jeho prvni prichod jsme neudrzeli, ale jiz druhy pokus o jeho zabiti byl korunovan uspechem. Padl, ale vitezstvi bylo draze vykoupeno, polovina zakladny byla mrtva a z naseho raidu prezilo jen par stastlivcu. Odmenou nam byl nejaky ten loot a osobni podekovani od Thralla. Ceka nas jeste jeden bosik v MH pred "grande finale".

Ihned po killu prvniho bose v Mount Hyjal jsme zacali planovat kill druheho v poradi, obavaneho Anetherona. Nasim cilem bylo ubranit za kazdou cenu aliancni bazi a zabranit mase undeadu proniknout obranou. Kdyz Anetheron zjistil ze vlny trashe davame levou zadni prisel osobne. Trosku nas trapil, protoze se nechtel dat vubec snadno, pobil vetsinu obrancu a rada prisla i na nas. Kill byl trosku se stestim, protoze nas prezilo jen asi 8. Presto se po zhruba 2hodinovem boji odporoucel do pekla. Za odmenu se na aliancni bazi vrhla masa undeadu a my jsme ustoupili k nasemu chlebodarci Thrallovi do hordacke baze.